Odběratelé pátečního newsletteru vědí… Asi před dvěma, nebo už možná třemi týdny jsem jela na nákup. Sama. Bez dětí! Byl horký předletní den a v autě nesnesitelné vedro, a tak jsem si trošku pustila klimatizaci. Další den jsem už ležela a nemohla polykat. Ještě dnes kašlu. Myslela jsem, že to bylo klasické nachlazení z klimatizace, ale studený vzduch za to nemohl! Na vině jsou všechny ty bakterie, které se tam během nepoužívání zařízení vesele množily. A teď mi vletěly přímo do dýchacích cest…

Jak vypadá léto v České republice? Těšíte se na teplo, ale všude jste vystaveni ledovém průvanu. V autobuse, v práci… Sotva rtuť teploměru skočí přes pětadvacítku, v českých open spacech a domácnostech se spustí psychologické drama hodné Shakespeara. Lidé se okamžitě rozdělí na tábory, které spolu začnou vést nekompromisní válku o dálkový ovladač. Výsledkem této bitvy bohužel nebývá diplomatický kompromis, ale kolektivní nemoc z klimatizace.

Seznáme se s hlavními hrdiny, kteří vám po celé letní prázdniny usilují o zdraví:

• Eskymák: Člověk, který přichází do práce v kraťasech už v dubnu. Jakmile venku padne dvaadvacítka, bere ovladač a nastavuje klimatizaci na režim sibiřská tundra, tedy kolem 16 °C. Máte pocit, že mu z úst stoupá pára, ale on si spokojeně pobrukuje. Na vaše stížnosti, že vám mrzne káva v hrnku, reaguje s ledovým klidem: „Tak si vezmi ještě jeden svetr, ne?“
• Pouštní nomád: Přesný opak Eskymáka. Do kanceláře přichází i v červenci v pleteném kardiganu a s termoskou horkého čaje. Jakmile ucítí závan chladného vzduchu, začne hystericky kašlat, balit se do deky a hrozit odborovou inspekcí nebo kontrolou z hygieny. Každé zapnutí chlazení na méně než 27 °C bere jako pokus o úkladnou vraždu a osobní útok na svou existenci. Pokud do tohoto tábora patříte i vy, máme pro vás tip – před arktickým fukarem vás zachrání jedině stylové dámské svetry z merino vlny nebo pořádně hřejivé ponožky z merino vlny. A když je nejhůř, sbalte se na židli do teplé deky z mikrovlákna a tvařte se, že tam nejste.
• Anonymní přepínač: Nejzrádnější hajzlík v místnosti. Do otevřených konfliktů nikdy nevstupuje. Počká, až polárník odejde na oběd a vyznavač teplíčka na toaletu. Pak se tiše připlíží k ovladači, bleskově celou klimatizaci vypne a schová ovladač pod štos papírů. Když se kolegové vrátí a začnou zuřit, soustředěně se zamračeným pohledem studuje monitor a předstírá, že právě zachraňuje firmu před krachem. „Co? Hledáte ovladač? Tak ten jsem fakt neviděl…“

Ať už patříte do jakékoliv skupiny, jedno je jisté. Když se tyhle tři energie srazí v jedné místnosti, vzduchem začnou létat nejen ostrá slova, ale i bacily. Jak to tedy udělat, abychom z toho věčného cvakání ovladačem všichni nelehli?

Správné nastavení klimatizace 🥶? Pravidlo šesti stupňů, které všichni ignorují

Všichni to známe. Venku je třicet stupňů na padnutí, asfalt teče a vy vejdete do kanceláře nebo sednete do auta. Co uděláte? Nastavíte tam osmnáctku, protože chcete ten slastný pocit mrazení hned teď. Jenže vaše tělo v tu chvíli zažije brutální facku. Lidský organismus není stavěný na to, aby během jedné vteřiny přestoupil ze Sahary do chladicího boxu v Makru. Termoregulace dostane šok, cévy se divoce stáhnou a imunita okamžitě posílá bílé krvinky na neschopenku.

Jaké je tedy vědecky ověřené a správné nastavení klimatizace? Pravidlo šesti stupňů mluví jasně: rozdíl mezi venkovní a vnitřní teplotou by neměl překročit 6 °C (ve vlnách veder maximálně 7 °C). Pokud je venku tropických 32 °C, v místnosti by mělo být 26 °C. Ano, zní to jako dost, ale věřte, že v porovnání s venkovním tavením to bude stále příjemná oáza. Pokud chcete své imunitě v těchto šocích trochu pomoci, vyplatí se preventivně zobat doplňky stravy na podporu imunity.

(Doplňky stravy nejsou náhradou pestré stravy. Nepřekračujte doporučené dávkování.).

A hlavně – proud ledového vzduchu z lamel nesmí mířit přímo na vás. Jakmile vám tenhle arktický vichr fouká osm hodin denně na zátylek, svaly kolem páteře ztuhnou tak, že hlavu otočíte až v září.

Když vás přepadne rýma 🤧 a bolest v krku z klimatizace

Začíná to nenápadně. První hodinu v chladu cítíte lehké sucho v nose. Druhou hodinu se dostaví otravné škrábání. No a večer už je to regulérní, pulzující bolest v krku z klimatizace. Jak je možné, že v prostředku léta chytnete krční infekci?

Klimatizační jednotka totiž vzduch nejen chladí, ale také z něj extrémně ždímá vlhkost. A to je ten největší problém pro vaše sliznice v nose a v krku. Zdravá sliznice je přirozeně vlhká a funguje jako dokonalá, lepkavá past na bacily. Jakmile ji ale vysušíte ledovým fénem, sliznice popraská a ztratí obranyschopnost. Viry a bakterie mají najednou otevřenou bránu přímo do vašeho systému. Výsledkem je ucpaný nos, oteklé mandle a otravná rýma z klimatizace, která se vás drží podstatně déle než ta zimní.

Proč je klimatizace v autě zrádná? Ze zimy fakt nemocní nejste…

Žijete v domnění, že vaše letní rýmička vznikla prostě proto, že vám byla v autě zima? Pak pro vás máme šokující odhalení. Pokud zapnete klimatizaci poprvé v sezóně (nebo jste ji rok nečistili), dost možná jste právě vdechli biologickou zbraň.

Během měsíců, kdy systém nepoužíváte, se v něm drží zbytková vlhkost a tma. To je naprostý ráj pro mikroskopický život. Spokojeně se tam množí bakterie, plísně, houby a roztoči. V momentě, kdy po dlouhé době otočíte knoflíkem větráku na maximum, tahle neviditelná zoologická zahrada vystřelí z průduchů palubní desky přímo do vašeho obličeje. Vy ty miliony potvůrek vdechnete a tělo okamžitě reaguje zánětem. Takže ne, neonemocněli jste z chladu. Onemocněli jste z toho, že vaše auto zkrátka potřebuje akutní dezinfekci! Přitom dezinfekce do auta stojí na Allegru pár korun.

Co jste dost možná nevěděli o klimatizaci?

Abyste u příští zdlouhavé debaty v kanceláři nebo v autě měli navrch, tady je pár fascinujících faktů, které vašim kolegům vyrazí dech:

• Původně nevznikla pro lidi, ale pro papír: První moderní klimatizaci vymyslel Willis Carrier v roce 1902 v New Yorku. Nechtěl ale chladit upocené lidi. Potřeboval v tiskárně udržet stabilní vlhkost vzduchu, protože kvůli horku a vlhku se papír kroutil a inkoust se rozpíjel. Lidský komfort byl jen vedlejší produkt.
• Klimatizace přilákala lidi do letních kin: Na začátku 20. století kina v létě zela prázdnotou, protože v nich bylo k padnutí. Kinaři proto jako jedni z prvních investovali do obřích chladicích systémů. Lidé pak v červenci nechodili do kina kvůli filmům, ale prostě se zchladit. Hollywood toho využil a začal ty největší filmové pecky nasazovat záměrně v létě.
• Změnila lidskou evoluci a architekturu: Než existovalo chlazení, domy měly vysoké stropy, hluboké verandy a tlusté zdi, které držely stín. Klimatizace umožnila stavět prosklené mrakodrapy a kompletně změnila to, jak dnes vypadají moderní města.
• Může za to, že se lidé stěhují do pouště: Bez tohoto vynálezu by města jako Las Vegas, Phoenix nebo Dubaj byla v létě v podstatě neobyvatelná. Výrazně také pomohla ekonomickému růstu tropických oblastí po celém světě.
• Snižuje naši přirozenou toleranci vůči teplu: Čím víc času trávíme v klimatizovaném prostředí, tím hůř naše tělo snáší běžné letní teploty venku. V podstatě si tím dobrovolně snižujeme vlastní termoregulační schopnosti.

Když se léto změní v zimní peklo, přichází angína z klimatizace

Pokud varovné signály těla ignorujete a dál hrajete v kanclu hrdinu v tričku s krátkým rukávem, obyčejné smrkání může snadno eskalovat. Angína z klimatizace není žádný mýtus ani výmluva pro šéfa, proč nepřijít do práce. Kombinace teplotního šoku, vysušeného krku a oslabeného těla je perfektní červený koberec pro streptokoky. Chcete snad strávit červenec s antibiotiky, horečkami a neschopností polknout?

Jakmile cítíte, že na vás nemoc z klimatizace už nezadržitelně leze, okamžitě nasaďte záchrannou brzdu:

• Dejte chlazení okamžitou stopku: Žádné „jenom na chvíli“. Vypnout, zavřít okna a nechat tělo prohřát na přirozenou teplotu.
• Zvlhčujte sliznice moderně i tradičně: Do nosu stříkejte mořskou vodu a na vysušený krk nasaďte těžký kalibr. Skvělé jsou třeba Generica Hydro pastilky s příchutí máty, které v krku vytvoří ochranný film. Pokud dáváte přednost čisté přírodě, vyzkoušejte bylinný sprej do krku s dubovou kůrou od Dr. Popova. Ten v sobě kombinuje sílu dubové kůry, šalvěje, řepíku a přesličky. Sliznice krásně zklidní, podpoří imunitu a díky tradiční dlouhé maceraci bylin v lihu má obrovskou koncentraci účinných látek. Navíc skvěle chutná po mátovém a hřebíčkovém oleji.
• Prolévejte se čajem: Zapomeňte na ledové drinky a raději vsaďte na teplou klasiku. Skvěle fungují speciální čaje na dýchací cesty, které tělo prohřejí a pomohou mu zánět rychle zahnat.

Příště, až sednete do rozpáleného auta nebo vstoupíte do zasedačky, chlaďte s rozumem a s citem. Léto strávené s teploměrem pod paží a horkým průduškovým čajem v ruce totiž za těch pár minut arktického luxusu opravdu nestojí. Sbalte ovladače, nastavte správné stupně a raději tenhle článek pošlete kolegům do pracovního chatu, než vám zítra ráno zase promění kancelář v Grónsko!

Čtěte také:

Zachovejte ledový klid a nedělejte ze svého bytu saunu. Jak ochladit byt bez klimatizace a konečně se vyspat?

Vyrobte si zbraň, kterou klíšťata i komáři nesnášejí. Znáte domácí repelent z hřebíčku a alpy?

Jo a už víte, kam v létě strčíte děti? Po celý rok mají tolik prázdnin, kolik volna nemají oba rodiče dohromady… A babičky samy ještě chodí do práce. Přečtěte si článek naditý užitečnými tipy a triky.