Slibovaly jsme si s kamarádkou idylickou dovolenou na Slovensku. Představovala jsem si to skoro jako all inclusive – dvě mámy, děti, ranní káva s výhledem na Nízké Tatry, lehká procházka po vyasfaltovaném chodníčku v krasové jeskyni a odpolední prosecco u halušek. Jenže plánovat dobrodružný výlet s dětmi na Slovensko bez předchozího studia mapy je jako jít v plavkách na polární expedici – brzy vám dojde, že jste udělaly zásadní životní chybu. Při hledání tipů, kam s dětmi do podzemí, jsme totiž narazily na místo, které navštíví jen ti nejodvážnější – na zážitkovou trasu, kterou nabízí Jeskyně mrtvých netopýrů.

Pokud plánujete navštívit tento tajuplný podzemní labyrint, zapomeňte na lodičky, kočárky i městské tenisky. Tady dostanete do ruky jeskyňářské popruhy, na hlavu přilbu s čelovkou a do těla dávku adrenalinu, po které budete večer v kolibě žádat dvojitou borovičku.

Žádná světýlka ani asfalt. Jen vy, přilba a tisíce let staré kosti

Určitě to znáte. Přijedete do běžné jeskyně, vycvaknete patnáct eur, průvodce rozsvítí zářivky, ukáže na krápník, který při troše fantazie připomíná ucho Sněhurky, a za čtyřicet minut jste venku na zmrzlině.

V masívu Ďumbiera v Nízkých Tatrách totiž fungují úplně jiná pravidla. Jeskyně mrtvých netopýrů je jediná zpřístupněná vysokohorská jeskyně na Slovensku a spravuje ji přímo speleologická vůdcovská služba. A to znamená jediné: žádné elektrické kabely, žádné osvětlené betony ani nerezové zábradlí tu nenajdete.

Už na chatové základně u vstupu ve výšce 1 520 metrů nad mořem nám došlo, že pohoda skončila. Vyfasovaly jsme erární bavlněné overaly, přilby s čelovkami a jeskyňářské jisticí popruhy. Když nás průvodce s ledovým klidem upozornil, že uvnitř je celoročně teplota kolem +3,5 °C a stálý silný průvan, vyměnily jsme si s kamarádkou mírně panické pohledy.

A kde se vzal ten děsivý název? Žádná lidová legenda o zakletých duších. Vědci i speleologové v průběhu průzkumu 19 kilometrů dlouhého labyrintu našli po celém podzemí doslova kupy kosterních pozůstatků. Některé kosti netopýrů jsou staré až 6 000 let! Zvířata sem po staletí přilétala zimovat nebo zabloudila v silných vzdušných proudech, ze kterých už nenašla cestu ven. V okrajových částech se dokonce našly kosti medvědů, kun, a dokonce i pravěké kozy!

Proč je Jeskyně mrtvých netopýrů s dětmi zážitek, na který nezapomenete?

Zatímco my dvě mámy jsme po dvaceti minutách v úzké skalní štěrbině přemýšlely, jestli nám životní pojistka kryje i psychickou újmu z klaustrofobie, naše děti prožívaly nejlepší den svého života. Projít tajuplný a temný podzemní labyrint, jaký představuje Jeskyně mrtvých netopýrů s dětmi, je zkrátka absolutní vrchol prázdnin.

Pro dětskou duši je to splněný sen. Žádné nudné poslouchání letopočtů a historie. Tady se pod vedením zkušeného jeskyňáře reálně leze po skalních stupních, přidržuje se ocelových lan v traverzových pasážích, přecházejí se hluboké propasti po lávkách a v kuželu čelovky objevujete opravdové netopýří kostičky zarostlé v hornině.

Když se po hodině a půl prodíráte centrálním 7. patrem jeskyně (které leží rovnou pod slavnou Štefánikovou chatou) zpět na denní světlo, vaše děti vypadají jako po půldenní směně v dole. Jsou zablácené až za ušima, ale z očí jim září čistá euforie, protože si právě připadaly jako Indiana Jones ve Chrámu zkázy. Vy vypadáte v podstatě stejně, jen s tím rozdílem, že se vám třesou kolena a přemýšlíte, na jakou stranu hor se vrtnout, když hledáte ideální trasu, kam na Slovensko s dětmi za klidnějším odpočinkem.

Praktický průvodce: Co musíte vědět, než vyrazíte?

Pokud vás láká myšlenka navštívit toto nefalšované podzemní dobrodružství, držte se těchto ověřených faktů:

• Věkový limit pro děti: Základní exkurzní Trasa A (dlouhá cca 1 km, trvá 1 hodinu a 20 min) je oficiálně přístupná pro děti od 8 let. Mladší děti sem z bezpečnostních důvodů opravdu nepustí. Náročnější trasy B a C jsou určené výhradně pro dospělé zdatné speleology.
• Nutná rezervace předem: Nezkoušejte sem přijet na blind. Do jeskyně se vstupuje v malých skupinkách s průvodcem a termín si musíte telefonicky rezervovat dopředu na oficiálním čísle speleoslužby (+421 905 135 535). Oficiální webové stránky Jeskyně mrtvých netopýrů najdete zde.
• Výstup k vchodu z parkoviště Trangoška (Kondiční test!): Auto musíte nechat na parkovišti Trangoška. Odtud vás čeká poctivý, cca hodinový až devadesátiminutový výstup ostře do kopce po zelené turistické značce směrem na Chatu M. R. Štefánika (převýšení zhruba 400 metrů). Děti vás za to budou při stoupání lesem upřímně nenávidět, ale v jeskyni na to okamžitě zapomenou. Snad.
• Co mít s sebou: Pevná nepromokavá kotníková obuv (pohorky) je povinnost, v městských plátěných teniskách vás dovnitř zkrátka nepustí! Pod erární overal vezměte dětem i sobě teplé funkční oblečení, dlouhé kalhoty, mikinu a ideálně i tenké rukavice – skála studí a je vlhká.

Přežily jsme výlet za vás: 4 tajné tipy pro mámy

Protože jsme na místo dorazily s naivní představou a odjížděly s cennými zkušenostmi, tady je pár věcí, které vám zachrání krk i nervy:

1. Operace WC: U vchodu do jeskyně ve výšce 1 520 metrů žádné splachovací toalety nejsou. Donuťte děti (i sebe) navštívit rest-room dole na parkovišti Trangoška, ještě před začátkem stoupání. Vlézt v jeskyni v erárním overalu a s popruhy za keř v té zimě opravdu nechcete.
2. Kam s mobilem a foťákem? V jeskyni se smí fotit, ale erární overaly nemají klasické kapsy na zip a všude kolem je vlhké bahno a tvrdá skála. Mobil si dejte do uzavíratelného zipového sáčku (takového toho na potraviny) a schovejte ho do vnitřní kapsy vlastní mikiny pod overal. Jinak riskujete pavučinu na displeji při prvním otření o stěnu.
3. Příprava na absolutní tmu: Během prohlídky průvodce na chvíli zavelí „Zhasnout čelovky!“, abyste zažili absolutní podzemní tmu a ticho. Pokud máte doma dítě, které v noci vyžaduje rozsvícenou lampičku, držte ho v ten moment pevně za ruku a dopředu ho na to upozorněte jako na tajnou hru na schovávanou.
4. Odměna za přežití: Cesta z jeskyně nevede zpět dolů na parkoviště, ale vyplatí se pokračovat kousek nahoru na Chatu M. R. Štefánika. Pro děti tam mají skvělé buchty a pro vás dvě zasloužené kafe (nebo tu borovičku). Navíc tam můžete děti v klidu převléknout do suchého, pokud by se v jeskyni zpotily.

Co myslíte?

Jsou nejlepší jeskyně na Slovensku ty s naleštěnými betonovými schody a zábradlím, nebo ty, kde vám na helmu kape voda ze stropu a v ruce svíráte jistící lano? Za nás jednoznačně vyhrává druhá možnost. Je to divoké, je to zablácené, je to autentické a vaše děti o tom budou vyprávět ve škole ještě v listopadu.

A my dvě mámy? Zvládly jsme to bez ztráty kytičky, borovička na Štefánikově chatě chutnala nebesky a domů jsme si odvezly pocit, že nás už v životě jen tak něco nevystraší!

Čtěte také:

Pevnost Boyard kousek za Náchodem? Bludné skály v Polsku jsou opředené tajemstvím. Pozor, ať se tam nezaseknete!

Kam na výlet s dětmi? Objevte tajemné podzemí, kde se jezdí na lodičkách potmě

Záhada pohoří Tribeč: Co se stalo v slovenském bermudském trojúhelníku?